Stránky byly naposled aktualizováný 20.10.2020 v 18:09
Akce, události, oznámení, pozvánky…

Poutníci

Letos jsme měli přislíbenou účast i poutníků z Třebíče a okolí na dva dny společného pěšího putování, se kterými nás pojí společné pěší poutě do rakouského Mariazell. Na závěr dvoudenního setkání jsme zamýšleli společně posedět a popovídat si. Vzhledem k propukající 2. vlně pandemie korona viru jsme šli bez nich a to pouze ve velmi omezeném počtu. Z Morašic se na pouť vydal s pisatelem těchto řádků ještě jeden poutník a šel s námi i hostěradický farář. To je důkaz, že i v tak těžké době se dá někam vypravit. Šli jsme polními cestami podél větrolamů, tak, jak tam před mnoha časy chodívali naši prarodiče. První zastávku jsme měli na faře v Oleksovicích, kde nám jáhen Petr připravil občerstvení. Poté nás komentářem seznámil s tamním katedrálním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Po krátké společné pobožnosti jsme se s jáhnem rozloučili a pokračovali do Lechovic. Prošli jsme lesem kolem oleksovického vřesoviště a polními cestami kolem vinohradu přišli k lesu u Lechovic. Lesní cesta končila u lechovického kostela zasvěceného Navštívení Panny Marie.

         Vzhledem ke stále se zpřísňujícím opatřením v probíhající pandemii jsme se rozhodli jít na tuto pouť jen pár dnů předem a neměli jsme proto nic zajištěno, jak to bývá zvykem. Vše jsem tedy řešil až v den poutě s jáhnem Petrem a svými známými z Lechovic prostřednictvím telefonátů. V Lechovicích nám svůj volný čas věnovala jedna místní farnice. Otevřela nám kostel k prohlídce a pobožnosti a zavedla ke studni, kde si poutníci berou vodu. Dovedla nás i k novogotické hrobce rodiny KÜBECKŮ, dokončené v roce 1866, kteří byli vlastníky lechovického zámku, jež byl původně opatskou rezidencí řádu Premonstrátů z Louky z roku 1720. Nynější podobu získal až přestavbou na přelomu 20. století.

         Po prohlídce jsme poseděli v místním hotelu WEISS u kávy, kde jsme si odpočinuli a popovídali. Poté jsme se zase vydali pěšky zpět. Na pěší pouť jsme vyšli v pátek dne 18. 9. 2020 v 8 hodin ráno. Domů jsme se dostali několik minut před 16 hodinou.

http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=manzele-veisovi-nezapomenutelna-navsteva-poutniho-mista-guadalupe-v-mexiku&cisloclanku=2020040132

Znak_poutniku

Při pohledu neznalého na heraldický znak morašických poutníků, by mnohý krátce pronesl:

Na trojbarevné ploše tam mají dvojbarevný kříž, jednu knihu, dvě mušle, nějakou hvězdu a dvě hůlky položené přes sebe“.

          Heraldika je ve svém důsledku jednou z forem symbolického vyjadřování. Děje se tak heraldickými znaky a ty jsou součástí evropské kultury již více než 800 let. Znaky patřily a patří, šlechticům, církevním hodnostářům, obcím, fyzickým osobám či skupině občanům, nebo právnickým osobám, kteří znak užívají. Pomocí symbolů na heraldickém znaku je rod, církevní hodnostář, skupina občanů či osoba jednoznačně a výstižně charakterizována.

         Také jednotlivé symboly ve znaku morašických poutníků nás charakterizují a každý ze symbolů cosi o naší poutní minulosti i poutní současnosti vypovídá. Při tvorbě znaku bylo proto velmi důležité vybrat symboly tak, aby toho o nás poutnících vypověděly co nejvíce. Následně Vám jednotlivé symboly a co představují, objasním.

 POPIS ZNAKU POUTNÍKŮ Z MORAŠIC U ZNOJMA

 Co jednotlivé symboly ve znaku poutníků z Morašic u Znojma vyjadřují.

 

         Štít je dělený červeno černě. Červené a černé pole představují barvy Křížovníků, kteří dlouhou dobu byli patrony našeho morašického kostela v dobách pěších poutí našich předků. Rozevřená kniha v pravém horním poli na červeném podkladě je převzatá ze znaku obce Morašice, jehož jsem autorem a vypovídá, že přicházíme z morašického kostela svaté Anny. Kniha je jejím symbolem. Zároveň může také představovat i bibli, z které čerpáme. Výše uvedené symboly představují historickou část farní obce morašické.

          Další symboly již charakterizují současné společenství morašických poutníků. Zlatá osmicípá hvězda v černém poli je také symbolem Panny Marie, matky Krista a církve. Hvězda také dovedla mudrce do Betléma. My poutníci, směřující do vzdáleného poutního místa v ní vidíme jiskřičku naděje pro nový život. Její hroty zároveň vyjadřují osm blahoslavenství, kterými by měl každý poutník oplývat. Zlatá cesta, směřující do kopce, končí kdesi v nedohlednu. Z vrcholku kopce vyrůstá kotvicový kříž. Ten představuje jednak symbol cílového poutního místa a také symbolizuje náš trstěnický farní kostel, Povýšení svatého kříže. Kotvicový kříž máme také na samém hrotu věže našeho morašického kostela svaté Anny. Tam je ale ještě pod ním umístěná šesticípá hvězda. Oba posledně jmenované symboly byly v prvopočátcích heraldiky znakem Křížovníků. Osm hrotů kotvicového kříže navíc vyjadřuje osm rytířských ctností a to zřetelnost, rozlišování, stálost, pochopení, pozorování, takt, útočiště a obratnost. Také tyto vlastnosti musí poutník mít, aby došel svého cíle. Zkřížené zelené poutnické hole jsou symbolem svatého Kryštofa, patrona řidičů a také poutníků. Zkřížení holí zároveň představuje překážky na pouti, které musí každý poutník překonat, aby zdárně došel vzdáleného cíle. Svatojakubské mušle jsou všeobecným symbolem poutníků a zvolené kovy zlatá a stříbrná představují barvy státu Vatikánu a zároveň vypovídají, že my poutníci jsme příslušníky římskokatolické církve.

 Sepsal autor znaku

Emil VEIS

pěší poutník, kronikář a občan

Morašic u Znojma

Kalendář
Říjen 2020
PondělíÚterýStředaČtvrtekPátekSobotaNeděle
28.9.202029.9.202030.9.20201.10.20202.10.20203.10.20204.10.2020
5.10.20206.10.20207.10.2020 8.10.2020

Kategorie: Rok 2020Pozvánka - schůze zastupitelstva

9.10.202010.10.202011.10.2020
12.10.202013.10.202014.10.202015.10.202016.10.202017.10.202018.10.2020
19.10.202020.10.202021.10.202022.10.202023.10.202024.10.202025.10.2020
26.10.202027.10.202028.10.202029.10.202030.10.202031.10.20201.11.2020
Užitečné odkazy